Zlato, latinsky aurum, v překladu znamená „zářivý úsvit“.

Zlato má chemickou značku Au, bod tání je 1 064°C, bod varu 2 600 až 2 864°C.

Zlato nepochází ze Země, vzniklo při výbuchu hvězd a na Zemi ho dopravily meteority 200 milionů let po jejím vzniku.

Zemská kůra obsahuje průměrně 0,0045 g zlata v tuně hornin.

Ryzost ("ryzí" = čistý, nesmíšený) je číselný údaj o poměrném hmotnostním obsahu zlata v předmětu nebo ve slitině.

Ryzost se tradičně udává v karátech (kt), jeden karát přitom odpovídá 1/24 hmotnosti a ryzí zlato má tedy 24 karátů.

Zlato je v podstatě všude, z hornin putuje do vody, do rostlin i živočichů.

Naše tělo obsahuje asi 0,2 miligramu zlata, většina z toho je v krvi.

Zlato je jedlé a nijak nám neškodí, proto se používá také ve vysoké gastronomii.

Čisté zlato je měkké a lze do něho škrábat nehtem.

Zlato je druhý nejvodivější kov po stříbru.

Zlato je na 79. místě v Mendělejově soustavě chemických prvků.

Zlato má vysokou hustotu, 19 x vyšší než voda, 2,5 x vyšší než železo.

Jedna tuna zlata se vejde do krychle o hraně 37,27 centimetru.

Jednu unci zlata (31,1 g) je možné roztepat do desky o rozměrech 9 x 9 m nebo jako drátek na délku 76 km.

K pozlacování předmětů se používá lupínků zlata o síle 0,0001 mm.

Všechno fyzické zlato na světě se vejde do 1. patra Eiffelovy věže.

Největší zlatá cihla na světě váží 250 kg.

Zásoba vytěženého zlata na světě se ročně zvyšuje jen o 1 až 2 %.

Nugget je přírodní kus zlata různé velikosti a tvaru.